čtvrtek 15. prosinec 2016 10:45

    Baví se tři ženy, co daly manželům k Vánocům. „Koupila jsem  věc, co udělá stovku za 10 sekund, je to Honda.” „Já mu koupila to, co udělá stovku za 5 sekund, je to Porsche!” Třetí je trumfuje: „Já  koupila věc, co udělá 200 za sekundu, je to osobní váha!”

    Židé vyhlíželi příchod svého zachránce - mesiáše vytrvale po dlouhá staletí, a někteří tak činí do dnešních dnů. Mnohé skupiny si dokonce vytvořily vlastní strategii, jak tento příchod urychlit. U farizeů to bylo přísné dodržování zákona, u militantních zélotů snaha perfektně připravit ozbrojené povstání a obecně, každá židovská dívka v koutku srdce doufala, že slibovaný mesiáš se narodí právě jí, což mohlo vést třeba i ke zvýšené porodnosti. Čím více dětí se narodí, tím přece vzrůstá matematická pravděpodobnost, že se konečně narodí očekávaný mesiáš. Nakonec, když se narodil, tak ho mnozí nepoznali.

     My, lidé dnešní doby, se tomuto starozákonnímu lidu podobáme mnohem víc, než se domníváme. Jsme plni staletých návyků a zlozvyků, plni pochyb a únavy, skepse a pověr, spěchu a zmatku, zrovna jako ti, mezi kterými žila židovská dívka Marie. Zvěstování Boží nabídky nepřišlo tenkrát veřejně ve světle reflektorů, ale v soukromí, jako osobní tajemství mezi člověkem a Bohem. Přichází nabídka, dotaz, zda je dívka ochotna dát svůj život k dispozici při záchraně lidí. Jak se v této nezvyklé situaci zachová?

     Jednak mlčí a vyčkává. To je známkou toho, že o všem přemýšlí. Jedno africké přísloví říká: „Blázen mluví a chytrý naslouchá.“ Je zajímavé, že upovídaní lidé se nechají většinou snadněji ovlivnit, než ti mlčenliví. Víme z Bible, že Marie vše uchovávala ve svém srdci. Překvapivě to vystihl filozof Fridrich Nietzsche slovy: „Chceš-li něco zvěstovat, naslouchej dlouho sám sobě.“ Dále příliš nediskutuje. To neznamená, že neklade otázky. Ukazuje to spíše na to, že Bible primárně nechce dodávat látku k debatám, ale hovoří do našeho života a zve nás k určitému úkolu. Do třetice Marie podepisuje Bohu plnou moc. Říká andělovi: „Jsem služebnice Páně.“ Je to jako podpis bianco šeku, na který dopíše částku sám Bůh. S námi jedná Bůh podobně.

    V nadcházejících svátcích nás, dle mého soudu, Bůh zve ke stavu, kdy jej v ruchu událostí nemáme přehlédnout v podobě právě narozeného dítěte. Přeji (nejen čtenářům tohoto blogu) klidné, radostné a požehnané Vánoce.