úterý 1. listopad 2016 18:04

Zapomenutý barokní patron a ochránce města Brna.

       O slavnosti Všech svatých byly v Brně v kostele u jezuitů slavnostně uloženy do restaurovaných relikviářových skříněk ostatky sv. Primitiva a Konstancia, které se zde uctívaly od 17. stol. Tyto ostatky byly dovezeny z římských katakomb v roce 1632 (Konstancius) a 1636 (Primitiv). Ostatky sv. Primitiva po transportu z Říma nejprve krátce odpočívaly na zámku v Líšni, v péči hraběnky Elišky Bergerové. Když byly slavnostně přivezeny do Brna, čekal je tehdejší nejvyšší církevní představitel Moravy, František kardinál Ditrichstein a svěřil tomuto světci královské město Brno do ochrany. Poté světce přivítali žáci brněnského jezuitského gymnázie krátkou divadelní hrou. Podle kronik sv. Primitiv jen v r. 1636 pomohl přímluvou dvanácti osobám, jedné k životu a jedenácti k uzdravení z nemocí. Lidé se hromadně chodili dotýkat květů, které zdobily schránky s ostatky.

   Je možné říci něco konkrétního o životě těchto světců, nebo jak to činili brněnští jezuité v baroku, je třeba je chápat jako prototypy odvážných prvokřesťanských mučedníků.  Realita je krutá, jediné na co lze usuzovat je, že nejde o bezejmenné ostatky. Primitiv k nám přicestoval „barokním kočárovým expresem“ z Kalixtových katakomb a Konstancius z katakomb sv. Herméta. Z antropologického výzkumu z r. 2003 vyplývá, že Primitiv měřil asi 170 cm a trošku ho trápila artróza a Konstancius byl vyššího věku. Bohužel ani jeden tento křesťan není ztotožnitelný s jakoukoliv osobou v oficiálním Římském martyrologiu. Ale myslím si, že nás to moc trápit nemusí.

     Uložení ostatků je totiž nejen pohledem do minulosti, ale i do přítomnosti a budoucnosti.  V každé době totiž žijí lidé, kteří mají svoje kladné i záporné vlastnosti. A v každé době jsou potřeba lidé, kteří nebudou lhostejní k tomu, co se děje kolem nich. Křesťanské nasazení vychází a je inspirováno evangeliem a bere si jako vzor Ježíše Krista. Svatost je tak určitý koncept života, jehož ústavu v podobě blahoslavenství nacházíme v evangeliu. Ta můžeme parafrázovat slovy: Šťastní ti, kterým se podaří vzdát se všech závislostí. Šťastný ten, kdo svědomitě plní své povinnosti. Šťastní ti, kdo aktivně snáší utrpení. Šťasten, kdo za svou víru a skutky neočekává pozemskou odměnu …